Hospodářské problémy Německa, největší evropské ekonomiky, zasahují do ostatních zemí střední a východní Evropy a vede ke zpomalení ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska za poslední čtvrtletí minulého roku stagnoval, zatímco rumunská ekonomika klesla, jak ukázaly dnešní statistiky. V obou případech se přitom očekával mírný růst. Střední a východní Evropa nyní v boji za hospodářské oživení spoléhá především na spotřebitelskou poptávku, uvádí dnešní zpráva agentury Bloomberg.
Rumunská ekonomika se ve čtvrtém čtvrtletí zmenšila o 0,4 %, zatímco ve třetím čtvrtletí zaznamenala růst o 0,9 %. Analytici předpokládali, že ekonomika bude dále růst, ale s nižším tempem na úrovni 0,3 %. V případě Maďarska se očekávalo zpomalení z 0,8 % ve třetím čtvrtletí na 0,2 % na konci roku.
Ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala i polská ekonomika, která je v regionu největší a o čtvrtletí dříve vzrostla o 1,1 %. Tento údaj nicméně statistici po zpřesnění dat snížili, v předběžné zprávě totiž uváděli za třetí čtvrtletí růst o 1,5 %. Ve čtvrtém čtvrtletí analytici očekávali pokles. Na vývoj ekonomiky v Maďarsku a Polsku nepříznivě doléhá zejména útlum průmyslové výroby.
Země střední a východní Evropy se v letošním roce budou spoléhat na své spotřebitele a jejich ochotu utrácet. Z důvodu hospodářských problémů Německa klesají zakázky továrnám a v důsledku toho také celkové oživení ekonomiky.
Růst pravděpodobně zůstane mírný, alespoň v prvním pololetí roku. Německo vstupuje do druhého roku po pandemii COVID-19 a očekává se, že růst jeho ekonomiky bude v nejlepším případě slabý. Největší evropská ekonomika je hlavním obchodním partnerem zemí na východě Evropské unie a na jejich vývozu se podílí asi 20 až 25 %.
'Pozorujeme, že soukromá spotřeba se opět zvyšuje. Růst reálných mezd, pokles inflace a uvolňování měnové politiky by měly podpořit vyšší výdaje domácností,' říkají analytici rakouské bankovní skupiny Erste Group.
Problémy Německa v loňském roce nejvíce ovlivnily maďarskou ekonomiku. Ta má za sebou čtyři čtvrtletí poklesů za sebou, což je ale zejména důsledkem toho, že Evropská unie Budapešti omezila financování z unijních fondů. Brusel tvrdí, že vláda premiéra Viktora Orbána porušuje zásady právního státu, což Budapešť odmítá.
Maďarský ministr hospodářského rozvoje Márton Nagy po zveřejnění statistiky o vývoji HDP za čtvrté čtvrtletí uvedl, že za hospodářským poklesem v Maďarsku jsou potíže Německa a také dopady vysokých úrokových sazeb. Ty mají vliv na úvěrovou aktivitu, která snížila soukromé investice.
Německo je také hlavním obchodním partnerem České republiky, o které se ale zpráva Bloombergu nezmiňuje. Česká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 0,2 % po poklesu o 0,6 % o čtvrtletí dříve.
Příští týden bude zřejmě dojít k mrazivé revizi výhledu pro německou ekonomiku. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 %, zejména kvůli vysoké inflaci, vysokým úrokovým sazbám a slabé zahraniční poptávce. Mezinárodní měnový fond (MMF) v lednu ve svém aktualizovaném globálním výhledům zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,5 %, zatímco dříve počítal s růstem o 0,9 %.
Německá vláda příští týden sníží odhad letošního růstu domácí ekonomiky na pouhých 0,2 % z 1,3 % předpokládaných v říjnové prognóze, řekl novinářské agentuře Reuters zdroj obeznámený se situací. Za zhoršením prognózy podle zdroje stojí mimo jiné slabší růst globální ekonomiky a problémů kolem německého rozpočtu. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem české republiky.
V loňském čtvrtém čtvrtletí německá ekonomika klesla o 0,3 % po stagnaci ve třetím kvartálu. Pokud by se HDP snížil také v letošním prvním čtvrtletí, vstoupila by německá ekonomika do technické recese. Ta se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
Německá centrální banka minulý měsíc uvedla, že HDP bude v prvním čtvrtletí v nejlepším případě stagnovat a že německá ekonomika si na zotavení pravděpodobně počká déle než se předpokládalo. V prosinci centrální banka předpovídala, že německá ekonomika v letošním roce vykáže nárůst o 0,4 %.