Krajský odvolací soud v Liberci potvrdil podmíněný trest pro vedoucího dětského tábora, na kterém tragicky utonulo šestileté dítě. Vedení tábora si od pytláku pivo místo hlídání dětí ve vodě. Soud ale zrušil výrok o náhradě škody v řádu 1,4 milionu korun, který měl původně Tomáš Mádr, devětatřicetiletý vedoucí, uhradit prarodičům a pojišťovně VZP. Na občanskoprávní řízení odvolací soud přesměroval nároky.
Podle soudce Františka Jahůdky je důvodem zrušení náhrady škody skutečnost, že Mádr byl na táboře zaměstnancem spolku, který tuto akci pořádal, a proto na něj platí zákoník práce. Prarodiče chlapce a pojišťovna VZP by tak měli především vymáhat náhradu po spolku.
Mádr byl odsouzen za usmrcení z nedbalosti na dva roky s podmínkou a zkušební dobou na tři roky, přičemž mu hrozilo až šest let vězení. Sám si ale nepřipouštěl vinu v takovém rozsahu, jakém ji prezentovala obžaloba, a i před soudem vyjádřil lítost nad celou situací a omluvil se všem.
Státní zástupce Martin Tvrdík se s verdiktem soudu ztotožňoval, neboť výrok o trestu a vině odpovídá závěru okresního soudu. Co se týče náhrady škody, shledal odvolací soud pochybení soudu prvního stupně, kdy by měl mít primárně odpovědnost za způsobenou škodu zaměstnavatel, tedy spolek, který organizoval letní tábor.
Tragický incident se odehrál 6. července 2020 během dopoledne, když Mádr zastupoval hlavního vedoucího, který odjel s jiným dítětem na ošetření do nemocnice. Místo hlavního programu se celý tábor přesunul na koupaliště v Českém Dubu na Liberecku, kde se utopilo dítě. Ve chvíli neštěstí byl Mádr u kiosku na pivu s dalšími vedoucími z tábora, čehož si skutečnosti, že se dítě topí, nikdo nevšiml.
Chlapec patřil do oddílu, který měl na starost hlavní vedoucí Libor Sita. Oba vedoucí ale neuplatnili své povinnosti, což soud nakonec označil jako hlavní faktor přispěl k utonutí chlapce. Hlavní vedoucí nepřebíral odpovědnost a nedojednal s kolegy o dalším postupu, což bylo důvod zproštění obžaloby.
