Tuzemská měna se po zasedání ČNB dostala do hluboké defenzivy a během včerejšího obchodování oslabila až k hranici 25,40 EUR/CZK. Proti koruně přitom působí jak domácí faktory, tak především dění na hlavních zahraničních trzích. V prvním případě jde o dozvuky únorového zasedání centrální banky. To přineslo holubičí překvapení v podobě nové prognózy, která implikuje prudký pokles úrokových sazeb na 3% na konci letošního roku a v polovině 2025 dokonce na 2,6%.
Guvernér Michl se na tiskové konferenci výše takto agresivním očekáváním sice vymezil, ale peněžní trh přesto začal zacelovat pokles sazeb o 75bps na březnovém zasedání. Na konci roku pak trh sází na repo sazbu v blízkosti 3%. Z našeho pohledu trh přestřeluje - v březnu očekáváme snížení sazeb o 50bps, v prosinci vidíme základní sazbu okolo 4%. Zásadní roli v rozhodování o sazbách sehraje koruna, její kurz je nyní hlavním limitem toho, jak rychle a v jakém rozsahu může jít ČNB s úrokovými sazbami dolů.
České měně nehraje do karet ani vývoj na hlavních trzích. V USA i eurozóně totiž dochází ke korekci očekávání ohledně načasování a tempa uvolnění měnové politiky – naposledy včera z titulu vyšší americké inflace. Aktuálně tak trhy očekávají od Fedu i ECB první pokles sazeb v červnu, což je i náš základní scénář. Rizikem je však ještě razantnější přecenění tržních sazeb vzhůru, pokud rétorika obou hlavních centrálních bank zůstane jestřábí a podpoří ji i příchozí data.
V nejbližších měsících proto koruna zůstane pod tlakem zužujícího se úrokového diferenciálu a jen těžko bude hledat impuls k viditelně silnějším úrovním. Počítáme s vyšší volatilitou, přičemž koruna může přestřelovat na ještě slabší úrovně. Z pohledu technické analýzy vidíme důležitou rezistenci na 25,50 EUR/CZK. Na druhé straně máme za to, že skokové oslabení koruny je nepravděpodobné, neboť v ten moment by ČNB zmírnila nebo si přímo vybrala pauzu v cyklu snižování sazeb.
Náš středně až dlouhodobý výhled počítá s postupným obratem na korunovém trhu. Vzhledem k očekávanému poklesu sazeb v eurozóně by se měl stabilizovat úrokový diferenciál, což se koruně bude líbit. Zároveň sázíme na zlepšení fundamentů tuzemské ekonomiky – svižnější tempo růstu, snížení inflace a vylepšení vnější pozice. Nově ale předpokládáme silnější dolar, kvůli kterému budou zisky koruny o něco mírnější. Celkově se však na našem přesvědčení ohledně pozvolného návratu k trendovému posilování koruny ve druhé části tohoto roku, a především v roce 2025, nic nemění.
