Liberecký kraj, město Liberec, Technická univerzita v Liberci, Paměť národa, Severočeské muzeum v Liberci a další instituce neformálně vyhlašují rok 2024 Rokem Karla Hubáčka a chystají společně pro letošek celou řadu akcí, které jeho život, dílo, myšlení a odkaz připomenou. To vše pod společnou značkou „Karel Hubáček 100“, která už dobývá liberecké ulice.
Odvaha, inovace a splněné sny „Karel Hubáček stál u zrodu naší fakulty umění a architektury – FUA. V prvních letech po jejím založení tu vyučoval studenty v rámci ateliéru a byl i vedoucím katedry. Nepřeháním, když řeknu, že značka FUA má svůj zvuk i díky odkazu Karla Hubáčka a celého avantgardního sdružení SIAL. Přes Jiřího Suchomela a přes celou řadu dalších osobností je naše fakulta s tím tvůrčím podhoubím 60. let stále v kontaktu,“ připomíná rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina.
Architekt Hubáček je podle něj osobnost v českém kontextu trochu nedoceněná. „Ještěd sice na přelomu milénia získal od odborné poroty titul stavba století, její autor se však ve stejné době v anketě největší Čech nedostal ani do první stovky. Přitom svou odvahou, svým myšlením a přístupem k práci i životu by si to zasloužil. U příležitosti jeho nedožitých 100. narozenin můžeme jeho odkaz přehlédnout znovu a zařadit si ho v pomyslném žebříčku hodnot na přednější příčky. Jsem rád, že k tomu můžeme letos vyzvat spolu se zástupci kraje a města, se kterými spojil na 60 let svůj život a své stěžejní realizace,“ dodává rektor Brzezina.
Podoba Ještědu zdobí desítky, spíš stovky log a vývěsních štítů firem a institucí v kraji včetně Technické univerzity v Liberci, která má v novém symbolu Ještěd netradičně nahlížený z ptačí perspektivy. Ve znaku, na vlajce i v logu nosí Ještěd samozřejmě také Liberecký kraj. „Architekt Karel Hubáček je jedním z vůbec nejznámějších Liberečanů, jím navrženou geniální stavbu horského hotelu a vysílače na Ještědu zná celý svět. Odkaz tohoto velikána, který se zpočátku setkával s nepochopením veřejnosti, bychom si měli všichni připomínat. Jeho díla jsou totiž sama o sobě pohádkovými příběhy o oddanosti, houževnatosti a také nesmírné kráse a splněných snech,“ říká hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Liberecká radnice po dohodě s partnery akce zprostředkovala vytvoření grafického manuálu a vizuální podoby letošního výročí. O ně se postaral grafický designér Ondřej Zámiš, který je od roku 2017 i autorem aktuálního vizuálního stylu města. K výročí Hubáčkova narození je instalována krátká výstava v podobě čtyřstranného poutače na Šaldově náměstí a na 16. dubna 2024 magistrát zároveň pro veřejnost připravil i speciální přednášku Jaroslava Zemana z Národního památkového ústavu o Karlu Hubáčkovi. Konat se bude zdarma v Krajské vědecké knihovně. Během letní sezony pak chce spustit i virtuální prohlídku horského vysílače a hotelu Ještědu.
„Karel Hubáček byl mimořádně inspirativní osobnost. A to jak pro odbornou, tak i širokou veřejnost. A nejen u nás v Liberci. Úžasný vizionář, který vždy usiloval o inovativní řešení, čímž předběhl svou dobu. V jeho myšlení byla velkorysost, chápání věcí v souvislostech, nadčasovost. Zároveň byl mimořádně odvážný a v podstatě velmi často kryl a hájil své kolegy z ateliéru před tehdejším režimem. Zasel tak semínko osobní svobody, což ateliéru SIAL mnozí záviděli. Cenné bylo i to, jak uvažoval o vizi a koncepci města. Na jeho odkaz bychom měli umět navázat,“ říká náměstek primátora Liberce pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek.
Hubáčkův rok 2024 nebude jen o Ještědu Již dnes se koná v Knihovně Václava Havla večer 'Karel Hubáček 100'. Hovořit o osobnosti i díle Karla Hubáčka budou jeho spolupracovník Miroslav Masák a teoretik architektury z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a FUA TUL Petr Kratochvíl.
V Liberci startujeme s „hubáčkovským“ programem zítra, tedy v pátek 23. února, na kdy připadá výročí narozenin architekta. V univerzitní aule v 18.00 hodin pořádáme slavnostní večer „Karel Hubáček 100“. „Slavnostní večer chceme využít nejen jako připomenutí narození významného architekta, ale především se budeme věnovat jeho odkazu pro dnešní svět! Pozvat bych chtěl na moderovanou diskusi se spolupracovníky Karla Hubáčka a pedagogy Fakulty umění a architektury Jiřím Bučkem, Václavem Králíčkem, Petrem Stolínem, Jiřím Suchomelem a Zdeňkem Zavřelem. Také odhalíme interaktivní objekt s Hubáčkovými citáty, který jsem připravil spolu se svými studenty,“ zve Jan Stolín, děkan Fakulty umění a architektury TUL.
Součástí technického interaktivního objektu je zvuková produkce, textové informace a videoprojekce. Objekt autoři nazvali „Homepage K. H.“ a bude mít své místo ve foyer univerzitní auly, kde bude k vidění po celý letní semestr. Tím se narozeninový program večera 23. února v univerzitní aule nevyčerpá. Zhlédneme také premiéru krátkého filmu, který připravila severočeská pobočka Paměti národa. „Projekt Paměť národa neziskové organizace Post Bellum je on-line pokladnicí výrazných příběhů 20. století. Takovou stopu zanechal nejen v Liberci nebo Libereckém kraji výjimečný člověk, architekt Karel Hubáček. U příležitosti stého výročí jeho narození připravila Paměť národa dokument s názvem ,Maják Karel Hubáček‘, který zachycuje ve vzpomínkách kolegů, přátel a rodiny směr, jenž v temném normalizačním moři ukázal desítkám mladých architektů,“ říká Michaela Pavlátová, ředitelka severočeské Paměti národa.
Na FUA tím nekončí, navážou na jaře sérií přednášek, které nesou podtitul Okolnosti tvorby. Své okolnosti tvorby představí postupně architektka a architekti Zdena Nováková, Mirko Baum a Jiří Suchomel. Ten tuto sérii přednášek začne 19. března 2024. Na dvě novinky zasvěcené Karlu Hubáčkovi zve Severočeské muzeum v Liberci. Prvním počinem je výstava, která se bude konat ve dnech 12. června až 22. září. „Na výstavě chceme prezentovat celý záběr architektonické tvorby Karla Hubáčka od 50. do 90. let 20. století,“ říká ředitel Severočeského muzea v Liberci Jiří Křížek. Zároveň upozorňuje, že kurátoři výstavy Luděk Lukuvka a Jakub Potůček záměrně vynechávají Ještěd. Ten měl totiž svou samostatnou výstavu loni, kdy jsme si připomínali 50 let od jeho otevření. „Prostor tak dostanou některé méně známé, ale zajímavé projekty, z nichž se celá řada nerealizovala jako například vysílač na Bukové hoře, kulturní dům v Poděbradech a mnohé další,“ dodává k výstavě Jiří Křížek.
